napisu ti

25. listopadu 2018 v 4:41
nekdy v ty chvili kdy budu vedet ze tomu rozumis. vis. i kdyz se to v kratkym horizontu zopakuje, zopakovalo. Nefunguje to a nezapada. a strasne me to mrzi. Ale uz rozumim tomu ze zadns reakce neprijde. protoze ses jednoduchej. a boli to pripustit si ze jsem tolik energie a zivota chtela investovat do neceho co neexistuje. boli to tak az sama popiram ue by tohle mohla bejt skutecnost. Ale ve chvili kdy k sobe mam bejt uprimna vim az moc dobre jak to je. A je to studeny, hnusny a zly. A to neni nic pro me.Vsechno co me drzi je intenzivni stesk po necem co nikdy nebyla pravda. Jak vycouvat. Nejde to. Budu se muset rozjet tak ze projedu sebesilnejsi zdi.


v tehle realite se to nikdy nestane. je to silnej pribeh z alternativniho vesmiru kterej jsi zapomel ale ja ne. Je to cizi zivot ne tenhle. Ne muj. Glitch. Chyba v metrixu myho virtualniho sveta. Tadyten platonickej vykonstruovanej vztah. Platonickej kluk. Ticho. A vedle toho jsou moje dalsi zivoty. Minimalne 4. Hraju si na Normalniho cloveka. Na sebe. A na Umelce. A taky na mucednika. Ta chyba. Ta vterina ve ktery si vsimnu ze jsem mozek v kadi. Vzdycky je to spatny. Ale je pro vsechny lepsi na to nemyslet. A tak na to pokazdy zapomenu zas. Je lepsi o tom nemluvit a delat ze to neni. Je lepsi se tvarit ze mi ty dratky z mozku nevypadavaj. Je lepsi delat ze jsem oukej. Je lepsi si to i myslet ale je tam nekde nejakej problem. Mozna je to jazyk. Kdybych mohla s lidma komunikovat pomoci emoci a vzpominek, svet by byl pro me daleko pratelstejsi misto. Kdybych tak umela komunikovat lip. Kdybyvh umela lip psat. To jsou veci ktery se naucis jen tak ze zmenis kdo jsi od zakladu. Naucis se to tak ze prestanou existovat vsechny mozny ja.
 

Další články


Kam dál

Reklama